Low carb diety neboli nízkosacharidové diety jsou velkou skupinou diet někdy mylně považovaných za keto diety. U snížení podílu sacharidů ve stravě nemusí vždy docházet ke ketóze, tedy přednostnímu spalování tuků, naopak může jít o velmi rozumné omezení nadbytečných zdrojů energie. Místo vysokého podílu bílkovin je zde navýšený podíl konzumace tuků, a to nejen živočišného, ale i rostlinného původu. Nesporným kladem celé skupiny LOW CARB diet, bez ohledu na jejich název, je daleko uvážlivější přístup k výběru sacharidů ve stravě a omezení jednoduchých cukrů.
Žvýkání je přirozená potřeba
Omezení celkového příjmu sacharidů se podle druhu nízkosacharidové diety liší, obecně se však všechna doporučení shodnou na tom, že vybrané druhy zeleniny (listová zelenina, špenát, okurky, cuketa, brokolice) mají nižší obsah sacharidů, obvykle dostatek vlákniny a také dost minerálů, aby vyvolaly pocit sytosti, dostatečnou peristaltiku i celkem lidsky přirozenou potřebu žvýkat, kousat, aktivně konzumovat potravu.
Chytré zasycení organismu
Příjem bílkovin je v této skupině diet rozumný, možná trochu vyšší, než by pro normální fungování metabolismu bylo potřebné. Dostatečný energetický příjem a tím i zasycení organismu je postaveno na celkem šikovném principu, totiž na výrazném navýšení procenta i kalorického zastoupení tuků v potravě. Vyšším příjmem tuků tělo dostává poměrně rychle signál sytosti. Tělo je spokojené nejen díky přijatým kaloriím, ale i díky tomu, že nízký obsah cukrů a jednoduchých sacharidů nevyhání hladinu hormonu inzulinu do závratných výšek. Vlastně z dlouhodobého hlediska hladinu krevního cukru stabilizují. U mnoha lidí totiž příjem jednoduchých sacharidů rychle zvedá hladinu cukru v krvi, na což slinivka břišní reaguje až přehnanou hladinou inzulinu. Tento energii ukládající hormon rychle uklidí energii do buněk a hladina cukru zase velmi rychle poklesne, na což mozek velmi citlivě reaguje chutí na další sacharidy, nejlépe vyloženě sladkosti. Dostáváme se pak do začarovaného kruhu, ze kterého po pár letech vzniká civilizační nemoc diabetes 2. typu.
Pozor na chyby
Diety s omezeným příjmem sacharidů a zvýšenou konzumací tuků můžou být vhodnou cestou ke snížení nadváhy, musí se však dělat velmi rozumně, protože se může rychle stát, že se nám mnohá vyloženě mastná jídla tzv. „přejedí“. Časem se rozmanitost jídla omezí a masných výrobků se prostě přesytíme. Následně je začneme vynechávat. Hubnutí se pak zastaví jednoduše proto, že se snížil celkový kalorický příjem adekvátní našim potřebám. Tělo si myslí, že hladovíme. Začne velmi úsporně hospodařit s každou kalorií a s hubnutím je konec.
K poměrně významným chybám při stravování touto formou patří i sklon dávat jednostranně přednost živočišným tukům (vajíčka, maso, máslo, slanina, mléčné výrobky) před rostlinnými zdroji tuku (semínka, ořechy, avokádo, rostlinné oleje). Vede to k nárůstu rizika kardiovaskulárních nemocí. Omezení příjmu zeleniny vede ke zpomalení funkce střev a k velmi nepříznivé změně mikrobiomu. Narůstá podílu hnilobných bakterií na úkor bakterií prospěšných. Vysoký příjem soli a nadbytečný příjem látek podněcujících ukládání kyseliny močové v ledvinách a kloubech je dalším rizikem, kterému se při rozumném vedení této diety dá vyhnout.
KLADY
- Změna skladby sacharidů ve stravě
- Omezení jednoduchých cukrů
- Uspokojivý úbytek na váze
- Dostatečný příjem bílkovin
- Dlouhodobá stabilizace hladiny krevního cukru
ZÁPORY
- Riziko kardiovaskulárních nemocí
- Negativní změna mikrobiomu střeva
- Zpomalení pohyblivosti střev, zácpa
- Zvýšené ukládání kyseliny močové
- Vysoký příjem soli (krevní tlak, ledviny)
Autorka
