Přejít k hlavnímu obsahu
Vyhřezlá ploténka
9. 2. 2024
Nemoci

Vyhřezlá ploténka: Za hranicí bolesti

V současném světě, kdy trávíme hodiny u počítačů často ve špatné pracovní pozici, se zvyšuje riziko problémů s páteří. Jednou z bolestivých komplikací je vyhřezlá ploténka.

Jak poznat vyhřezlou ploténku?

Páteř je tvořena obratli, mezi nimi jsou ploténky, které se označují také jako meziobratlové destičky. Ty se skládají z vnějšího vazivového prstence a rosolovitého jádra. Představit si je můžete, laicky řečeno, jako kelímek s želatinou. Ploténky jsou tak pružné, umožňují ohýbání páteře a tlumí dopady při chůzi. Vazivový prsten však může prasknout (nebo se nalomit) a část rosolovitého jádra „vytéct“ do okolního prostoru. Může pak dojít k zúžení míšního kanálu nebo utlačování nervů v okolí. Tomu pak říkáme vyhřezlá ploténka, která nejenže intenzivně bolí, ale může způsobit i omezení či úplnou nemožnost pohybu, mravenčení a brnění v končetinách a další neurologické potíže. Nejčastěji dochází k vyhřeznutí ploténky mezi 4. a 5. bederním obratlem, tedy ve spodní části zad.

Vyhřezlá ploténka trápí nejčastěji starší lidi, dochází k tomu s věkem vlivem opotřebení páteře. Tato nemilá událost však může postihnout i pacienty v produktivním věku, na vině bývají prudké, trhané, nestandardní pohyby, například při zvedání těžkých předmětů, nesprávné sezení, svou roli hraje také obezita a nezdravý životní styl.

Syndromy vyhřeznutí ploténky

  • Silná, ostrá a intenzivní bolest, která může vystřelovat do dolních končetin, zad nebo krční oblasti.
  • Omezená pohyblivost. Neschopnost vykonávat běžné pohyby, jako je ohyb či otočení páteře.
  • Pocit brnění, mravenčení nebo necitlivost v postižené oblasti.
  • Postižení nervů může vést k oslabení svalů, což ovlivňuje sílu a stabilitu.

Kdy vyhledat lékaře

Pokud má pacient mírné, a však neutichající bolesti delší než šest týdnů, měl by navštívit praktického lékaře. Pakliže je situace natolik závažná, že pacient není schopen pohybu, návštěvu lékaře neodkládejte. Obzvlášť pokud se objeví ztráta citlivosti a pohyblivosti končetin nebo snížená funkce svěračů (dochází k inkontinenci). Praktický lékař vás pravděpodobně odešle k neurologovi, který provede vyšetření. Diagnóza se stanovuje za použití rentgenu, CT či magnetické rezonance. Stupeň postižení okolních nervů pak změří EMG.

Jak se vyhřezlá ploténka léčí?

Na tuto otázku neexistuje univerzální odpověď, léčba vyhřezlé ploténky se liší podle závažnosti a individuálních potřeb pacienta. 

  • Konzervativní léčba přichází na řadu jako první. Zahrnuje odpočinek, úlevové polohy, užívání analgetik (léky a masti) proti bolesti a zánětu.
  • Injekce. Lékař vám může podat kortikosteroidní injekce přímo do postižené oblasti pro úlevu od bolesti a zánětu. Po nich se pacientovi většinou uleví.
  • Fyzioterapie a rehabilitace. Speciálně navržené cvičení a terapie mohou posílit svaly kolem postižené oblasti a pomoci snížit tlak na nervy.
  • Léčba laserem. Laserová nukleotomie eliminuje výhřez meziobratlové ploténky. Oproti operaci je to šetrnější řešení. 
  • Operace. V nejhorších případech pomůže až operativní řešení. Chirurg odstraní část protrhlé ploténky a obnoví normální strukturu páteře. 

Prevence na prvním místě


Trápí-li vás častější bolesti zad, nezapomínejte na prevenci. Ta spočívá v cvičení pro posílení svalů páteře, správném stání a sezení (nehrbit se), udržování optimální tělesné hmotnosti a zdravém pravidelném pohybu. Dbejte také na správnou techniku zvedání předmětů ze země a vyvarujte se prudkých, trhavých pohybů.

Na pravidelný pohyb vám pojišťovna přispěje


Pravidelný pohyb je důležitou prevencí nejrůznějších zdravotních obtíží, proto Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra přispívá dospělým z fondu prevence 500 Kč na sportovní pohybové aktivity rozvíjející sílu, koordinaci, flexibilitu, posílení středu těla, napomáhající ke zlepšení či podpoře kondice. Nebo 500 Kč na plavecké kurzy.
 


Autor: Petra Škeříková, redaktorka portálu Zdraví jako vášeň

Aktuálně