Zdraví do hrsti

Zdraví do hrsti

Vzít rozum do hrsti je často používané rčení. Říkáme tím světu, že jsme nějakou nečekanou životní situaci vyřešili logicky, účelně a dobře. Pokud stejně přistoupíme ke svému tělu a začneme o svém zdraví uvažovat rozumně, nebudeme potřebovat mnoho léků, potravinových doplňků a rozličných pomůcek, které se nám neustále nabízejí prostřednictvím médií. Vybereme pro sebe pouze to, co nám opravdu posílí zdraví, nebo to, čeho se nám v naší výživě nedostává.

Rozumný přístup ke svému zdraví šetří čas, peníze, a především naše tělo. Vezměte proto nejen rozum, ale i své zdraví do hrsti.

Vitamín C – tělesný strážce

Vitamín C se s příchodem chladného počasí stává oblíbeným tématem mnoha reklam, článků i hovorů. I přes tuto osvětu se mnozí lidé při jeho konzumaci nebo doplňování formou přípravků z lékárny dopouští mnoha excesů. O této látce lidé vědí málo a často mají zkreslené informace. Známý je především fakt, že vitamín C přispívá k posílení imunity. Pravdou ale je, že kyselina L-askorbová, jak správně zní chemický název této látky, je velmi důležitá v mnoha metabolických procesech. Neobejde se bez ní prakticky žádná část našeho těla.

Paradoxně tomu tak v minulosti nebylo. Lidé schopnost sami si látku vyrábět evolučně ztratili, stejně jako opice a několik málo druhů ptáků a ryb. Paradoxně mnoho zvířat, například i kozy, si denně pro svou potřebu v těle vyrobí až 10 gramů vitamínu C denně.

To, že jsme vývojově ztratili schopnost si vyrobit tuto látku, samo o sobě není až tak velký problém. Vážnějším problémem je, že i když ji potřebujeme po celý den a pro mnoho různých funkcí, nejsme schopni ji ani skladovat. Další problém, o kterém vědci diskutují již od doby objevení vitamínu C a jeho role v metabolismu, je povědomí o tom, jak kvalitní je jeho vstřebávání a kdy nebo za jakých okolností se dosahuje jeho stabilní hladiny v krvi, která dokáže člověka ochránit před mnoha nemocemi a zabránit opotřebovávání organismu nebo předčasnému stárnutí. 

Vitamín C a jeho role v lidském těle

Asi nejlepší přirovnání, které vysvětluje všestrannost této látky, je příměr s osobním strážcem. Dobrý bodyguard má znalosti, dovednosti, zkušenosti i výcvik, aby předvídal nebezpečnou situaci, aby jí zabránil, aby nás chránil a taky se o nás postaral, pokud nás náhodou někdo zraní. Pokud ale nebude u nás, neochrání nás.

Vlastně podobně je na tom i vitamín C. Pokud je totiž v těle přítomný, tak zasahuje v tom orgánu nebo v té části těla, kde je třeba, a ve chvíli, kdy je to třeba. Vitamín C má nezastupitelnou funkci v mnoha procesech naší živé továrny, především však:  

  1. Aktivně přispívá k obnově a nové tvorbě kolagenu, který je v naší kůži, vlasech, cévních stěnách, šlachách, kloubních pouzdrech i chrupavkách. Jeho nedostatek nebo problém s jeho vstřebáváním brzy pocítíme na lámavosti vlasů a na suché a svědivé kůži. Kromě toho se mnozí potýkají s tzv. vrzajícími koleny, což způsobuje nižší vazkost kloubní tekutiny. Problém s pevností cév se projevuje především u nejmenších vlásečnic, jejichž buněčná stěna je velmi tenká a lehce praská, a proto se v místě poškození může zhoršit zásobení kyslíkem nebo živinami. Nejvíc to pociťují okrajové části těla, tedy ruce a nohy, kde může dojít ke zvýšené tvorbě podlitin, praskání kůže a zhoršení prokrvení končetin.
  2. Zabraňuje tzv. oxidačnímu stresu tkání. V buňkách vzniká při jejich činnosti mnoho volných radikálů, což jsou aktivní elektricky nabité chemické látky, které způsobují předčasné stárnutí a mnoho dalších potíží. I u zdravě se stravujících lidí, kteří mají normálně ve stravě dostatek živin, může při stresu nebo velké fyzické námaze dojít ke zvýšené tvorbě radikálů. Vitamín C je v tomto smyslu něco jako osobní strážce. Vždy v té tkáni, kde je to třeba, například ve svalech, se naváže na radikály a neutralizuje je, tedy laicky řečeno zajistí, aby nenapáchaly v těle velkou škodu.
  3. Přispívá k normálnímu metabolismu mnoha látek, které přijímáme v potravě. Podporuje vstřebávání železa, životně důležitého pro krvetvorbu, účastní se odbourávání tuků a naopak zabraňuje v buňkách předčasné oxidaci buněčných tuků, jejich takzvanému „žluknutí“.
  4. Velmi důležitá je jeho funkce pro nervový systém, a to nejen pro nervy samotné, ale i pro bdělost, koncentraci a vytrvalost, které jsou velmi závislé na efektivitě chemických procesů. Jeho nedostatek velmi pocítíte na duševní výkonnosti. Jste podráždění a unavení.
  5. Klíčovou roli hraje vitamín C taky v imunitních procesech. Nelze snad ani vyjmenovat všechny dílčí úkony, do kterých je vitamín C aktivně zapojený, mezi nejvýznamnější patří především protilátková ochrana, vazba na škodliviny nebo produkty rozkladu buněk a aktivní role ve fungování lymfocytů.
  6. Na silnou imunitu plynule navazuje taky role vitamínu C při regeneraci tkání nebo při urychlení hojení operačních ran a celkové regeneraci po nemoci. S dostatkem vitamínu C jde vše lépe a efektivněji, například výše zmíněná nová tvorba vaziva, obnova buněk a sliznic, výroba stavebních látek pro tělo v játrech nebo i procesy tvorby krvinek. 

Ovoce a zelenina s vitamínem C

Kolik naše tělo potřebuje vitamínu C?

Vlivem reklam a možná také svého špatného svědomí se často domníváme, že pokud nemáme ve výživě dostatek ovoce a zeleniny, vše napravíme vysokými dávkami některé z forem uměle vyrobeného vitamínu C, koupeného v supermarketech nebo lékárnách. Je to jeden z nejčastějších omylů, jakých se dopouštíme. Měli bychom vědět, že naše tělo potřebuje v klidovém stavu jen něco kolem 60 až 100 miligramů denně. Teprve ve stresu, při fyzické námaze, nevyspáním, konzumací alkoholu a taky některých léčiv, vlivem kouření nebo pobytem v zakouřeném prostředí potřeba tohoto vitamínu násobně narůstá. Zvýšenou potřebu mají hasiči nebo policisté (směnný provoz, neustálé přechody z tepla do chladu, pohyb v rizikovém prostředí). Stejně tak je tomu u pracovníků v profesích, které se dostávají do kontaktu s nemocnými, tedy u zdravotníků a pracovníků v sociálních službách v sezoně infekčních nemocí (pracovní, dětské, seniorské kolektivy).

Potřeba vitamínu C v našem těle sice v těchto situacích narůstá, nikoliv však o stovky procent, pouze o desítky miligramů za hodinu.

Kouzlo správné koncentrace v těle tedy není v množství dávky, ale v tom, zda a jak se nám podaří dosáhnout přibližně rovnoměrné hladiny v organismu i v době, kdy pracujeme, nemáme možnost se pravidelně stravovat, jsme pod psychickým tlakem nebo z různých důvodů, například hygienických opatření v práci, nemůžeme přes den konzumovat ovoce a zeleninu. Máme mnoho možností, jak dosáhnout vyvážené koncentrace, důležité ale je, abychom i za těchto situací na přísun vitamínu C mysleli. 

Pamatujme tedy, že naše tělo potřebuje vitamín C celý den i noc. Na nás je, jestli uhlídáme jeho hladinu v organismu. Protože jej tělo nedokáže uskladnit, moudré je vícekrát za den sáhnout po ovoci nebo zelenině. Pokud nám to práce nebo povinnosti neumožňují a pokud naše práce vyžaduje častý kontakt s lidmi, a znamená tedy i vyšší riziko infekcí horních dýchacích cest, přidejme ke stravě i moderní, v lékárnách běžně dostupné, postupně vstřebatelné formy toho vitamínu.

Autorka: MUDr. Gianna Conti, MBA – lékařka, vydavatelka odborných časopisů pro seniory, sociální služby a záchranářství, garantka prestižního projektu oceňování hrdinských záchranářských činů Zlatý záchranářský kříž, propagátorka poctivé zdravotní osvěty. Přednáší a vzdělává především nezdravotnickou veřejnost.

Přečtěte si také

Maso je důležitou součástí dětského jídelníčku. Střídejte všechny druhy

Maso je důležitou součástí dětského jídelníčku. Střídejte všechny druhy

Maso je nenahraditelným zdrojem živin nezbytných pro správný růst a vývoj, a proto by mělo mít v jídelníčku dětí své pevné místo. Kromě oblíbeného drůbežího neopomíjejte takzvané „červené“ maso ani ryby.

Veďte děti k pohybu odmalička. Hrajte si a jděte jim příkladem

Veďte děti k pohybu odmalička. Hrajte si a jděte jim příkladem

Děti si utvářejí vztah k pohybu již od nejútlejšího věku. Kdy a jak s nimi začít? Jděte jim příkladem a ukažte jim, že pohyb a později i sport je součástí zdravého životního stylu. Ovšem nezapomínejte ani na to, že pohybové aktivity by měly děti bavit a měly by jim přinášet radost.