Duševní zdraví

Kdo by nechtěl být šťastný. Jenže klacků pod nohama na naší cestě ke spokojenosti je na každém kroku spousta. Každá dobrá rada pro překonávání překážek se proto hodí. Pro začátek se podívejte na tři, které vám mohou pomoci, abyste mohli pociťovat radost pokud možno každý den.

Předsevzetí má mnoho různých podob. I to, že si nechcete dávat předsevzetí, je předsevzetí. Jak na to, aby nás předsevzetí „nesemlelo“.

Proč vlastně vánoční svátky slavíme tak, jak je slavíme? Proč se chováme každý rok téměř stejně, a to nejen v měřítku vlastní rodiny, ale v zásadě i celých národů a národních zvyklostí?

Pro mnoho lidí jsou Vánoce časem, na který se těší. I přes všechen stres z plánování oslav, nákupů a výběru dárků stále považujeme Vánoce za spíše šťastné období. Ale pro některé z nás mohou být svátky bohužel emocionálně vyčerpávající a obtížnou dobou. To platí především pro lidi, kteří se potýkají s duševními problémy, osamoceností a v současné době se vším negativním, co s sebou přináší nekonečná pandemie koronaviru.

Všichni chceme být zdravějšími verzemi sebe sama a zlepšit svou celkovou kondici. Většinu času ale máme tendenci soustředit se pouze na tělo a fyzické zdraví. I když je to velmi důležité, není to jediná složka správného fungování našeho organismu.

Svůj světový den nemá tak úplně každý. Pokud neřešíte jako levák potíže, se kterými se v pravorukém světě potkáváte na každém kroku, nejspíš o tomto tématu ani moc nepřemýšlíte.

S pojmem balbutik se většina z nás nejspíš nikdy nesetkala. S osobou, která je balbutikem, ale pravděpodobně ano. Měli jste nutkání balbutikovi pomoci tak, že za něj budete doříkávat slova? Je to pomoc nebo právě naopak?

Pandemii covid-19 rozhodně nemůžeme brát jako uzavřenou kapitolu našich životů. Uvolnění opatření jistě lidem zlepšilo náladu. Ale doba covidová se na většině z nás podepsala a důsledky, které s sebou přinesla, budeme řešit ještě dlouho.

Pokud jste se s logopedií pro dospělé ještě nesetkali, možná vás překvapí, že se od té pro děti velmi liší. Téměř jako by šlo o jiný klinický obor.

Psychologové mluví o nárůstu stresu a pocitů vyhoření v souvislosti s pandemií. Všichni jsme se dostali do stavu, kdy se musíme vyrovnávat s dlouhodobou zátěží bez vidiny světla na konci tunelu. Jak to snášíte vy?