Dušnost. Vyznáte se v ní?

Dušnost. Vyznáte se v ní?

Jedním z příznaků infekčních nemocí, akutních zánětů dýchacích cest, ale i mnoha chronických nemocí, a to nejen nemocí plic, je stav, který dokáže v mnoha lidech vyvolat obavy o zdraví. Je to subjektivní pocit nedostatku vzduchu – DUŠNOST. Co všechno se skrývá pod tímto pojmem a kdy bychom se měli začít znepokojovat?

Dušnost, latinsky pojmenovaná jako dyspnoe, je velmi subjektivním, ne úplně přesným příznakem. Pro posouzení dušnosti je vždy důležité rozlišit, zda se jedná o pocitově vnímaný nedostatek vzduchu nebo o ztížené dýchání.

Pro správnost je důležité, abychom si hned od začátku řekli jasně, že pocit nedostatku vzduchu může být zcela normální při zvýšené námaze, běhu nebo při vytrvalostních sportovních aktivitách. Někdy se pocit ztíženého dýchání vyskytuje i při stresové situaci. Zde se nejedná o žádný příznak nemoci, pouze tělo potřebuje více kyslíku pro intenzivnější metabolismus a „pomůže“ si zvýšeným svalovým úsilím, například zvýšeným úsilím mezižeberního svalstva.

Dušnost jako příznak nemoci

Dušnost, tedy pocit nedostatku vzduchu, jako příznak doprovází mnohé nemoci. Pocit dušnosti nastává u zánětlivých onemocnění horních dýchacích cest, při otoku dýchacích cest, astmatickém záchvatu, zánětu průdušek, dušnost doprovází také zánět plic, rozedmu nebo chronickou obstrukční plicní nemoc. To ale není jediný stav. Pocitem dušnosti tělo reaguje i při různých oběhových potížích, kdy různé části těla vinou selhávajícího nebo nedostatečného krevního oběhu hlásí nedostatek kyslíku.

Jak vzniká dušnost

Dříve než se dostaví psychický pocit nedostatku vzduchu a ztíženého dýchání, tělo se pokouší dyskomfort napravit. Tělo předem zareaguje zvýšenou frekvencí dýchání, zvýšeným svalovým úsilím, rozsáhlejším zapojením bránice a mezižeberních svalů. Zvýšené dechové úsilí se navenek často projeví vtahováním nadklíčních jamek a středové jugulární jamky (v dolní části krku). Přesto pocit nedostatku vzduchu dokáže omezit pohyb jedince, proto i jedním z důležitých diagnostických kritérií u oběhového selhání je tzv. námahová dušnost. Dušnost je velmi častým příznakem mnoha nemocí, proto je důležité ji přesně popsat podle průběhu, závislosti na pohybu, podle vnějších doprovodných jevů, například zmodrání okrajových částí těla, svalová slabost či úlevové polohy.

Dělení dušnosti

Základní členění dušnosti je vždy podle stavu, ve kterém nastává. Proto v základním orientačním dělení můžeme mluvit o dušnosti klidové a námahové. Dalším důležitým faktorem je fáze dechové tísně. Podle toho, ve které části dýchání se dušnost projevuje, lze částečně usuzovat na příčinu vzniku tohoto stavu.

Vdechová dušnost vzniká nejčastěji při překážce v dýchacích cestách, která nemusí být mechanická. Může jít o zánět, otok dýchacích cest nebo o alergickou reakci. Vdechovou dušností trpí také lidé, kteří mají stlačenou průdušnici nebo hrtan.

Výdechová dušnost doprovází stavy, kde vznikl problém na úrovni průdušek nebo menších průdušniček. Typicky bývá projevem astmatu (astma bronchiale), plicní rozedmy, vyskytuje se i u otoku plic.

Kombinovaná dušnost, nazývaná také smíšená dušnost, je velmi komplexní stav, který může vzniknout nejen u chronických plicních nemocí, ale i u příznaků srdečního selhání, srůstů a omezení vzniklých hojením infekce, nádorovým onemocněním, embolií plicní tkáně. Dušnost z úrazových příčin doprovází poranění vnitřních orgánů, pneumotorax (proděravěnou dutinu hrudní), často dušností trpí i nemocní, kteří mají páteřní komplikace, například zkřivení (skoliózu) páteře. Dušnost doprovází celou řadu metabolických onemocnění, například anémie z různých příčin. I obezita velmi často zhoršuje kvalitu dýchání. V kombinaci s malou tělesnou kondicí u obézních jedinců pocit dušnosti nastává i při nízké námaze.

Náhle vzniklá dušnost nás vždy natolik vyděsí, že ji obvykle rychle budeme řešit. Pokud ale dušnost vzniká u námahy, dlouho ji můžeme zanedbávat nebo podceňovat. Určitě je dobré všímat si, za jakých okolností pocit nedostatku vzduchu nastal. Pokud si příčinu dušnosti nedovedeme vysvětlit sportem nebo prací, navíc k ní dochází opakovaně, nastal čas kontaktovat ošetřujícího lékaře.

V životě jistě nastane mnoho okamžiků, které nám svou krásou a intenzitou vezmou dech. Dušnost by k nim ale patřit neměla.

Vaše doktorka kamarádka
Gianna Conti

Přečtěte si také

Detektivka jménem D: Proč nám vitamin D chybí?

Detektivka jménem D: Proč nám vitamin D chybí?

Každý asi slyšel, že pokud budeme pár desítek minut na slunci, tělo si vitaminu D vyrobí samo dost. A co si tělo nevyrobí, polkneme v prášku. To je nesprávná a velmi zjednodušená úvaha. Skutečnost je v mnoha ohledech složitější a zjistit, proč nám „déčko“ chybí, je občas pěkná detektivka.

Cvičit můžete i doma. S vlastní vahou i jednoduchými pomůckami

Cvičit můžete i doma. S vlastní vahou i jednoduchými pomůckami

I doma se dá cvičit, hýbat se a nemusíte přitom mít luxusně zařízenou posilovnu nebo špičkové vybavení. Tou úplně základní možností je cvičit s vahou vlastního těla – od protahování až po posilování. Stačí si jen během dne vyhradit určitý čas a začít.